Letecký výlet na Slovensko OKA FLIGHT Teamu

Leoš a Roman vyrazili na objevnou cestu Přerov- Patrizánské a zpět. Přečtěte si jejich o zážitcích ale i praktických radách a dojmench ve článku níže.


Autor: Leoš Liška

Na úterý 16.4.2019 byla perfektní předpověď počasí, a tak jsme s Romanem Novákem naplánovali let na Slovensko, o kterém jsem již delší dobu mluvili. Plán byl podívat se na letiště Jasná LZJA, Spišská Nová Ves - LZSV a Male Bielice – Patrizánské – LZPT.

Trať jsem plánoval ve Sky Demonu a v palubním Garminu 296, udělali jsme si i klasickou přípravu do mapy a měli jsme standardní navigační štítek se všemi frekvencemi. Den předem jsem zavolal na všechna letiště na čísla, která jsou v Databázi letišť a zeptal se na podmínky a zvláštnosti. Všichni se spíše divili, že volám, prostě přileťte. Dobrou informaci jsme dostali z Patrizánského LZPT. V mapě Slovenska od LAA a v Databázi letišť je uvedena frekvence PARTIZÁNSKÉ PREVÁDZKA 123,935, ale LZPT ještě jede na 123,5, což je i frekvence uvedená ve VFR manuálu Slovenska. Ten je dostupný na https://aim.lps.sk/web/?fn=1&lng=sk&fn=1&lng=sk, jen je třeba si udělat registraci. Zase se potvrdilo, že je třeba se spoléhat jen na oficiální letecké materiály.

Jasná je krásné letiště. I když tam nikdo nebyl, tak je k dispozici přístřešek se zásuvku na 240V, kde si Roman okamžitě dobil mobil, je zde kniha provozu, kde jsme se poctivě, jako slušní aviatici, zapsali a do kasičky jsme zaplatili přistávací poplatek €5. Na tak pěkném letišti se sluší přispět na provoz. Bylo opravdu krásné počasí a nějakou dobu jsme se kochali Vysokými a Nízkými Tatrami.

Odstartovali jsme z dráhy 26, pravou zatáčkou jsme točili na Spišskou. Hned po startu jsme naladili Tatry ATIS, ale byl částečně čitelný až od výšky 3500 ft, tak jsme počkali až na výšku 4500ft a zároveň jsme se více přiblížili k letišti Poprad Tatry, kde byl ATIS již čitelný. Z ATISu jsem rozuměl všemu kromě označení informace WHISKEY, to bylo úplně zahuhlané. Následně jsme se ohlásili na TATRY veža a proletěli CTR po trase VYCHODNÁ – SPITOK (Spišký Čtvrtok – SPITOK není v databázi Garminu, ale Sky Demon jej zná). Opět profesionální přesná korespondence se všemi informacemi, radost letět.

Na Slovensku je převodní výška 10 000 ft a převodní hladiny se mění podle tlaku, viz například Databáze letišť strana GEN 99. Výšku (na QNH) je možné kontrolovat na GPS.

V minulosti mě již vypekla palubní radiostanice iCom 210E a tak jsem si vzal s sebou záložní ruční Yaesu, do které se dá připojit prodlužka s konektory na letecká sluchátka a mikrofon. Po zapojení leteckých sluchátek jsme vyzkoušeli spojení na kmitočtu pro skupinové létání a přišli jsme na to, že je nutné přepnout v nastavení Yaesu na externí mikrofon. Navíc při vysílání není příposlech, což je nezvyklé.

Odstartovali jsme z Přerova v 8:55 SELČ přímo na bod MAKYTA. Po opuštění ATZ jsme se nemohli dovolat na PRAHA INFORMATION sektor MORAVA (asi proto, že provoz na Moravě se jmenuje PRAHA INFO J). Šli jsme zpět na Přerov a zkontrolovali, jestli nám jede rádio, což nám Míra Bouda na stanovišti v Přerově potvrdil a napodruhé se již pražáci ozvali. Komunikace s PRAHA INFORMATON byla pohodová a přesná. Dostali jsme informaci, že Žilina je aktivní a 15 km před MAKYTOU jsme přešli na Žilina Veža a snažili jsme se na výšce 4000 ALT dovolat Žilinu bez úspěchu. Domluvili jsme se, až jsme byli nad MAKYTOU, ani relativně velká výška 4000 ft nezabezpečila spojení s pozemní stanicí, protože byla stále ještě za horizontem pohraničních hor. V Žilině byl celkem svižný provoz jak VFR tak i IFR výcviků, VFR lety létali předpisově přes VFR body, kde jsme mířili i my a tak jsme si vyžádali 5000 ALT, abychom byli nad nimi a proletěli CTR po trati MATYTA – RAJEC a dále jsme pokračovali na STREČNO. Nad Strečnem byl krásný výhled na ještě zasněžený Velký Fatranský Kriváň, kde jsme kdysi dávno s mým kamarádem Pepou Šindelkem šli na čundr a tam jsme přešli na BRATISLAVA INFORMATION a pokračovali až k Ružomberoku, kde jsme zavolali na JASNÁ PREVÁDZKA. Na letišti nikdo nebyl, tak jsme letěli standardně nad letiště, vítr byl variábl a přistáli jsme na dráhu 08. Krásné letiště, ale úzká dráha, asi jako ve Štípě a v podrovnání nám foukl vítr zprava a snažil se nás vytlačit z dráhy. Úzká dráha = přesné řízení letadla a vylučování větru až do zastavení.

Od SPITOK (Spišký Čtvrtok) jsme kontaktovali LZSV, žádný provoz, tak letíme nad letiště pro zjištění směru větru. Větrný pytel byl vidět špatně, je na hangáru severně od dvorečku s pozemními signály. Přistáváme na dráhu 12. Dráha je dlouhá, přistávali jsme do poloviny dráhy, ale měli jsme být ještě delší, dráha se uvolňuje až na východní straně na úrovni prahu 30. Přes dráhu vede regulérní polní cesta s vyježděnými kolejemi, vede přes ni ještě další chodníček a na obou se procházeli lidé. Zaparkovali jsme u hangáru na trávě, našli správce letiště abychom vyřídili poplatky, ale nic po nás nechtěli, tak jsme zaplatili půl litrem tvrdé moravské měny a chvíli pokecali, protože jsme měli společné známé (jak jinak u letectva J). Ve Spišské je přímo na letišti příjemná restaurace, dali jsme si stylově dobré halušky s brynzou a vyprážanou slaninou, jenom Spišská borovička zůstala na polici připravena na další výlet, při kterém bychom zůstali déle.

Ze Spišské nás čekala delší trať do Partizánského – Male Bielice, tak klasicky vyčurat, připravit navigace a po startu z 30 pravou zatáčkou stoupáme na výšku 5000 ft směr Dobšiná přes Slovenský Raj, kde jsem za svých mladých let pravidelně čundroval, Dedinky – Mlynky, kde jsme jezdili lyžovat. Kontaktujeme BRATISLAVA INFO a stoupáme na výšku 6000 ft směr Muráň, abychom bezpečně přeletěli impozantní Muráňský hrad a dostáváme se nad nádhernou Muráňskou planinu se skalnatými okraji jak ze Ztraceného světa. Nad Muránem točíme na Brezno a dále severně CTR Sliač na Staré Hory. Vpravo od nás ještě zasněžené Nízké Tatry, Ďumbier, Chopok, Donovaly, vlevo Banská Bystrica. Ze Starých Hor klesáme na Partizánské – Male Bielice LZPT a přisáváme na dráhu 25. Dráha 25 nebyla nijak zvlášť vyznačená, žádné praporky, pozemní značení jsme neviděli.

Cesta na Slovenko se vydařila, i přes jistá překvapení je to trasa, kterou jsme určitě neabsolvovali naposled. Pokud Vás náš výlet inspiroval nebo máte k naší výpravě další dotazy, neváhejte se obrátit na info@okafs.cz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *